Kdo se bojí, nesmí do vedoucí funkce

Nebudeme-li připraveni podstupovat rizika, nikdy se nedozvíme, čeho jsme schopni a zůstane nám věčný strach z nových věcí. Strach je velmi nebezpečný, jelikož vede k defenzivnímu a negativnímu chování, případně k paranoie a dalším extrémům. To platí i na firemní půdě. Strachem zmítané organizace nezvládají změny ani výzvy nových možností. Manažeři proto nesmějí mít strach. Je třeba, aby měli odvahu být první, být jiní, mluvit, jednat i neuspět. Praví vůdci nečekají, až si je nějaká příležitost najde, nýbrž ji hledají sami. Odvaha však vyžaduje sebevědomí, důvěru ve vlastní myšlenky a schopnost čelit neúspěchu.

Manažer, který se nebojí, umí vyjádřit svůj názor i před lidmi, kteří jej nechtějí slyšet. Zároveň však je i diplomat, který umí v některých situacích zachovat mlčení. Nezdráhá se diskutovat ani naslouchat odlišným názorům. Aby mohl ve své organizaci beze strachu působit, musí si jeho organizace nejprve uvědomit, jaký potenciál se v něm skrývá. Znamená to, že by měla své manažery odměňovat za to, že přemýšlejí a umožňují inovační změny. Důležité je také klást důraz na sdílení názorů a informací v rámci firmy a manažerské vzdělávání.

Toto je několik tipů proto, jak se stát nebojácným manažerem:
- Uspořádejte si vlastní „audit strachu“. Z čeho máte strach? Jak se vaše obavy projevuji? Jaké poslední riziko jste podstoupili a s jakým výsledkem?
- U každé vaší obavy specifikujte nejméně pět důvodů.
- Představte si, jaká nejhorší situace by v souvislosti s vaší aktivitou mohla nastat. Realita zpravidla nebývá tak strašná.
- Vždy se soustřeďte na pozitivní přínosy daného rizika.
- Dejte si předsevzetí využít nějakou novou příležitost alespoň jednou měsíčně.
- Přemýšlejte o rizicích, která jste úspěšně podstoupili. Co bylo příčinou úspěchu? Jak můžete využít stejných technik za účelem dosažení dalších úspěchů?

**Datum vydání:** IV/2003