Kde vězí to hovězí?

Ztrácí-li podnik na síle, nabízí se otázka, zda není čas vypustit posvátné krávy opět na pastvu. Jakkoli divně to může znít, každý podnik má takové své „posvátné krávy,“ tedy politiky, produkty, procesy či dokonce lidi, jejichž efektivita vzala dávno za své. Ty je samozřejmě třeba odhalit a přestat uctívat alespoň v dosavadní podobě, protože zdravému vývoji podniku nijak neprospějí.

Podnikatel či ředitel podniku často vytváří „posvátné krávy“ sám a je přitom tím posledním, kdo uzná, že je třeba zbavit se jich. Běžně o nich zcela přesně ví, ale odmítá přiznat svou chybu. Ve skutečnosti se tak pohybuje zcela mimo realitu až do doby, kdy začne přicházet o zákazníky, prodejce, podíl na trhu a peníze. Nakonec přijde i o kvalitní pracovní sílu, která má pocit, že ustrnula na místě, kde se žádné změny nikdy nestanou. Právě zaměstnanci jsou proto zdrojem cenných informací o zastaralých skutečnostech na pracovišti a je třeba komunikovat s nimi o tom.

Ne vždy je nutné „posvátnou krávu“ zcela odstranit. Mnohdy existuje možnost jisté aktualizace. Pokud podnik přichází o zaměstnance, může být problém například v zastaralém přístupu k jejich hodnocení. Hledání zastaralých věcí v podniku si žádá mnoho času a energie. Například odstranění nevyhovujícího člověka namísto procedury je již složitější. Obecně však platí zásada neodkládat důležitá rozhodnutí, na nichž závisí budoucnost podniku.

**Datum vydání:** X/2003