Každý člověk disponuje dvěma množinami, tj. osobnostními charaktery, které se vyvíjejí nezávisle na sobě, na základě prostředí, ve kterém se jedinec nejčastěji nacházel a nachází. Více než o prostředí jde ale o to, k jakému chování má jedinec tendence.
Černobílé vidění problematiky v obchodním světě prakticky neexistuje, neboť je velice zrádné. Každá povahová črta má své výhody, důležité je ale rozeznat, kterou z nich využít a správně integrovat do záhadného celku charakteru a to tak, aby vám sloužila ku prospěchu.
Například běžná situace na poradě: hovoříte o plánech na následující období, motivujete zaměstnance a potřebujete přednést strategii tak, aby se s ní zaměstnanci ztotožnili. Člověk je jen velmi málo ochotný pracovat na něčem, čemu nevěří a nesouhlasí s tím. Stačí to, že používáte odborné struktury, odborné pojmy, racionální přístup k situaci, objektivní vidění, zvážení výsledku a přerozdělování úkolů k tomu, aby byla porada úspěšná? K tomu by měl pomoci zcela jiný faktor.
Když lidem zadáte přesnou osnovu, které se při své práci musí držet, a určíte přesný výsledek, který od nich očekáváte, měli byste jim také poskytnout prostor na vlastní realizaci. Když člověk něco vytváří, potřebuje být na svou práci hrdý. Když mu zaměstnavatel vše zadá a nalinkuje, jedinou motivací se pak pro zaměstnance stává mzda.
Již při projednávání plánu by měl zaměstnavatel deklarovat, kde nechává prostor pro vlastní improvizaci, kreativitu a originalitu. Při poradách i při ostatním jednání se zaměstnanci je třeba si uvědomit, že se bavíte s člověkem a že o něčem přesvědčuje osobu, nedáváte data do stroje.
-pk-