Abeceda ochrany duševního vlastnictví firmy

Abeceda ochrany duševního vlastnictví firmy

Duševní vlastnictví může být cokoli od konkrétního výrobního procesu, plánu na uvedení výrobku na trh nebo chemického vzorce až po seznam zemí, v nichž má firma registrované patenty. Obecně vzato jde o nehmotné informace o vlastnictví, které jsou pro mnohé podniky důležitější než jakýkoli majetek hmotný. Americká legislativa například duševní vlastnictví dělí do čtyř kategorií: patenty, ochranné známky, autorská práva a obchodní tajemství. Může však jí i o něco širšího a ještě méně uchopitelného, jednoduše myšlenku.

Rozhodně není žádoucí domnívat se, že ochrana duševního vlastnictví je čistě záležitostí právního oddělení firmy. O tom, co je třeba chránit by měli být poučeni všichni zaměstnanci a zároveň také instruováni, jak postupovat v praxi. Důvěrné informace by měly vždy být označeny příslušnou nálepkou a uzamčeny v archivech nebo databázích. Odpovědní pracovníci se musejí seznámit s moderními technologiemi, které mají oni, ale zároveň i potenciální zloději informací k dispozici. Vždy je třeba zamyslet se, jak bychom sami postupovali v roli špiónů. Ti nejčastěji hledají veřejně dostupné informace, pak telefonují do firem ve snaze dozvědět se více, pohybují se v terénu mezi odborníky a skládají si získané údaje pomale, ale jistě dohromady.

Úroveň průmyslové špionáže se také liší v jednotlivých zemích a částech světa. Tradičně měla velkou podporu ve Francii, Číně, Latinské Americe a bývalém Sovětském svazu. V roce 2003 konkrétně nejvíce bujela v Bangladéši, Nigerii a Haiti. Situace by se naopak měla zlepšovat v Indii, kde se v současné době slibně rozvíjí outsourcingové aktivity amerických firem.

**Datum vydání:** XII/2003
Zdroj: CSO Magazine - Internetový magazím pro vedoucí pracovníky v oboru bezpečnosti a IT.
Zobrazit přehled článků ze zdroje CSO Magazine