Člověk, který je označován za workoholika, je svým okolím vnímán vesměs negativně. Je to zkrátka někdo, kdo pracuje déle, než musí, což vyvolává dojem, že je nezodpovědný ke svému okolí i k sobě samému. Je však workoholismus opravdu jen nezdravá závislost? Asi už vás napadá, že to tak jednoznačné nebude. Tématu workoholismu a skutečnosti, že práce navíc nemusí být vždy špatná pro nás ani pro naše okolí, se v nedávném článku na serveru Psychology Today zabýval odborník na tzv. filozofické poradenství Elliot D. Cohen.
Cohen upozorňuje na to, že mnoho lidí, kteří hodně pracují, nenaplňuje typicky negativní význam workoholismu. Jejich práce má naopak širší význam pro ně i pro okolí. Není jen útěkem z osobních problémů, ale ukázkou morálních a společenských principů těchto lidí. Typickým příkladem může být lékař, který se snaží objevit důležitý lék, učitel, který chce něco předat svým žákům, a další a další. Samozřejmě, že i ti mohou být workoholiky v negativním slova smyslu, nikoli však nutně a vždy. Jak tedy poznáte, zda jsou vaše pracovní návyky již škodlivé? Zkuste si odpovědět na následující otázky.
-
Naplňuje vás vaše práce tím, že vám pomáhá intelektuálně, emočně, odborně nebo morálně růst?
-
Pracujete více hodin, aniž byste pociťovali významný stres a tlak s tím spojený?
-
Umíte přestat myslet na práci, když se potřebujete dobře vyspat?
-
Dokážete si udělat čas na to, abyste kvalitně trávili společné chvíle se svými blízkými?
-
Zvládáte ostatní běžné součásti života, jako jsou složenky, domácí práce, hygiena apod.?
Pokud si na všechny tyto otázky nedokážete odpovědět „ano“, pak byste měli čas, který věnujete práci, opravdu zkrátit. Typické varovné signály jsou úzkost a strach spojené s prací, přílišné zásahy práce do osobního života nebo práce místo spánku. Pokud se vás toto netýká, není třeba měnit vaše návyky jen proto, že si někdo myslí, že jste workoholik. Důležitější je, abyste byli spokojeni s tím, co děláte.
-kk-