Milá Sally, ať už mlčí!

Nezřídka se manažerům stane, že mají mezi podřízenými osobu, která každou chvíli přichází s informacemi o tom, co kdo z kolegů neudělal právně, co dělají zákazníci, šéfové nebo alespoň její rodina. Vlna pomluv neustává do konce pracovní doby. Snaha manažerů upozornit na nevhodnost tohoto jednání se často míjí účinkem. Pomluvy nemohou být ani důvodem k propuštění. Otázka tedy zní, jak takovou osobu taktně a legálně přimět ke změně chování.

Určitá míra pomluv je na každém pracovišti přijatelná. Jakmile však překráčí únosnou mez, je třeba zvážit určitá opatření. Jako první se nabízí zvětšit objem práce dané osoby, aby neměla na pomlouvání čas. Lze však také postupovat přímo. Až příště přijde s pomluvami, manažer by měl reagovat otázkou, co s tím, co mu vypráví hodlá dělat. Měl by zdůraznit, že ho nezajímají stížnosti bez navrhovaného řešení. Je šéf, nikoli kamarád.

Pokud ani přímá konfrontace s pomlouvačnou osobou manažerovi nepomůže, měl by zvážit jednání s nadřízenými v souvislosti se zavedením „protipomlouvačné“ firemní politiky. Zároveň je však také nutné uvědomit si rozdíl mezi pomluvami a důležitými obchodními informacemi. Novinky o zákaznících nebo nesvědomitých zaměstnancích mohou být pro manažery i užitečné.

-kk-

**Datum vydání:** VIII/2004