Koučování nelze vnutit

Konverzace a rozhovory jsou skutečně koučovacími jen ve chvíli, kdy jsou kouč i koučovaný duševně i emocionálně připraveni na tak hlubokou interakci. Kouč musí udržet napětí mezi svou vlastní aktivní účastí a zvědavým dotazováním, kdy musí zachovat určitý odstup.

Koučové se sice mohou naučit, jak pokládat správné otázky a jak mlčet dost dlouho na to, aby koučovaní začali mluvit o svých vlastních myšlenkách, to však ještě nestačí k tomu, abychom mohli mluvit o koučování.

Kouč by měl být ostražitý, zcela přítomný a zároveň fascinovaný tím, co právě dělá. Fascinace člověkem, který se poodhaluje při rozhovoru, to je ono.