1. ledna 2016 začne platit novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, která do českého práva zapracovává nové právní předpisy Evropské unie. Tato rozsáhlá novela, která vyšla v září ve Sbírce zákonů pod číslem 221/2015 Sb., přináší největší změny v účetnictví od roku 2003. Hlavní změny se týkají kategorizace účetních jednotek a konsolidačních skupin. Novela dále znovu zavádí institut jednoduchého účetnictví a také povinnost sestavovat zprávu o platbách vládám.
V první části článku jsme se zabývali kategoriemi účetních jednotek a jejich skupin. V této části se zaměříme na vedení jednoduchého účetnictví a novou povinnost sestavovat zprávu o platbách vládám.
Kdo a jak může vést jednoduché účetnictví
Novela vrací do zákona o účetnictví možnost vést jednoduché účetnictví pro malé účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem dosahování zisku a vedení podvojného účetnictví by pro ně bylo administrativně a finančně náročné. Podle § 1f mohou jednoduché účetnictví vést spolky, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti a honební společenstva, pokud nejsou plátci DPH, jejich celkové příjmy za poslední účetní období nepřesáhnou 3 miliony korun a hodnota jejich majetku nebude větší než 3 miliony korun.
§ 13b zákona o účetnictví uvádí:
(1) Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví vedou účetní knihy, kterými jsou
a) peněžní deník,
b) kniha pohledávek a kniha závazků,
c) pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
(2) Peněžní deník obsahuje alespoň informace o
a) peněžních prostředcích v hotovosti a peněžních prostředcích na účtech zejména v bankách, spořitelních a úvěrních družstvech,
b) příjmech a výdajích skutečně přijatých či zaplacených v účetním období,
c) průběžných položkách, za které se považují pohyby peněžních prostředků, které nejsou konečným příjmem nebo výdajem podle písmene b).
Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok.
Zpráva o platbách vládám
Novela zákona o účetnictví zavádí nově také povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země. Cílem tohoto opatření je dosáhnout větší transparentnosti v platbách odváděných vládám. Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu, které jsou činné v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích.
§ 32a zákona o účetnictví uvádí:
Platbou se rozumí částka, která byla uhrazena, ať už formou peněžitého či nepeněžitého plnění, za činnosti uvedené v odstavci 1, přičemž se jedná o následující
a) část produkce odváděná jako naturální plnění,
b) daň, poplatek a jiné obdobné peněžité plnění placené z výnosů, výroby nebo zisku, s výjimkou spotřební daně, daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob nebo daně z prodeje,
c) podíl na zisku,
d) úplata za uzavření smlouvy, objevení ložiska nebo těžební lokality a výrobu nebo těžbu,
e) licenční poplatek, nájemné, plnění za licence a koncese a
f) platba za zlepšení infrastruktury.
Zpráva se sestavuje v českém jazyce a hodnotové údaje v této zprávě se uvádějí v jednotkách české měny. Ve zprávě se neuvádí platby, jejichž výše za účetní období nepřesahuje částku 2 600 000 Kč.
Změny navazujících předpisů
Změny v zákoně o účetnictví se promítnou i do změn v navazujících předpisech, především vyhlášky k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele (č. 500/2002 Sb.) a českých účetních standardů pro podnikatele. Doplněné změní českých účetních standardů bude vydáno ve Finančním zpravodaji ministerstva financí.
Sdělení ministerstva financí k novele zákona o účetnictví a novele souvisejících právních předpisů
-kk-