Leaders facing unpredictability, imperfect information and many unknowns need quickly to identify essential actions and responses. Crisis response requires adaptive leadership. Learn about its principles.
The formulation of likely future needs, trends and opportunities requires building collective understanding and supporting proactivity. Adapting to the situation is also crucial so that continuous learning takes place and responses are adjusted as necessary. Accountability is similarly important, including maximum transparency of decision-making processes and openness to challenges and feedback. These proven key principles help successful companies withstand even the worst crisis.
Take, for example, the pharmaceutical company AstraZeneca and its actions during the COVID-19 pandemic. Thanks to extensive Chinese operations, it learned about the virus early and began working to anticipate future needs and problems, while at the same time focusing on significant uncertainties and the unknown. The company has combined these needs with a wide range of internal and external stakeholders to gain commitment and support.
It has also adapted a number of new business models and partnerships to meet effectively the most urgent needs in this situation - particularly vaccine development, but also testing and screening methods, medical facility development and the use of AI to support diagnostics and case management.
Perhaps most notably, the company has implemented an inclusive approach to accountability with a commitment to support a global pandemic response "as economically and fairly as possible" - including numerous agreements for large-scale production and distribution of any successful zero-profit vaccine during the pandemic.
Based on this and many other experiences, five common principles for adaptive leadership can be identified:
1. Provide evidence-based learning and adaptation
Adaptive leadership means teams and organisations must constantly evaluate their actions, recognising the need continuously to adjust their interventions as they learn more about the outcome of decisions. This requires clear processes for identifying the best options for gathering, interpreting and evidence-based action. It means defining a set of key measures to judge success or failure, ensuring the ongoing collection of operationally relevant data, and establishing a clear procedure for how changes in data and trends will trigger changes in action.
2. Stress test of basic theories, assumptions and beliefs
Financial institutions regularly undergo stress testing to ensure they can handle future crises. Other companies should start thinking similarly. The assumptions and hypotheses that lead to the adaptive response need to be carefully considered, including the simulation of various possible future scenarios.
3. Support decision-making with relevant assumptions and hypotheses
The main challenge facing leaders is that data on COVID-19 is constantly changing and often conflicting. When decision-makers feel threatened, they are much more likely to return to risk aversion and tacit responses to ensure the level of security that results from narrowly defined goals.
Therefore, decision-makers at different levels need to be clear on what they base their assumptions and hypotheses. They must explain what is being done and why, and how the decision has been made, so that trust can be maintained in the process if errors are found.
4. Strengthen transparency, inclusion and accountability
People worldwide were required promptly to make fundamental changes in their behaviour. This has had significant costs for society, businesses and governments. Given the high stakes, it is necessary to examine how previous decisions have been made, taking into account the information available at the time. Continuous evaluation of the response is necessary to maximise learning. Such evaluations should include all relevant stakeholders, from professionals to the affected population.
5. Mobilise collective action
The COVID-19 crisis is a problem of "complex systems" that requires changes in behaviour, incentives and relationships between different groups and organisations. An effective response must therefore be based on cooperation across different disciplines, industries and experts at international, national and local levels - an aim that has often proved difficult to achieve.
Collective action in this regard may take the form of coordination (e.g. between businesses), partnerships between different stakeholders (e.g. businesses and communities) or dialogue between a number of stakeholders. Adaptive leadership plays a key role in identifying a shared alignment of goals and space for collective action across different forces and levels of response. Such interactions enrich debates, are inclusive and improve accountability.
-bb-
5 principů adaptivního leadershipu
Lídři čelí nepředvídatelnosti, nedokonalým informacím, mnoha neznámým a musí rychle identifikovat potřebné akce a reakce. Reakce na krizi vyžaduje adaptivní vedení. Seznamte se s jeho principy.
Formulací pravděpodobných budoucích potřeb, trendů a možností je třeba budovat kolektivní porozumění a podporu proaktivity. Naopak přizpůsobení se situaci tak, aby probíhalo neustálé učení a podle potřeby se upravovaly reakce, je také klíčové. Zároveň je důležitá odpovědnost, včetně maximální transparentnosti rozhodovacích procesů a otevřenosti výzvám a zpětné vazbě. Toto jsou osvědčené klíčové principy, které pomáhají úspěšným firmám obstát i v sebetěžší krizi.
Vezměme si za příklad farmaceutickou firmu AstraZeneca a její jednání v průběhu pandemie COVID-19. Díky rozsáhlým čínským operacím se o viru dozvěděla brzy a začala pracovat na předvídání budoucích potřeb a problémů a současně se orientovat ve značných nejistotách a neznámých. Firma spojila tyto potřeby s širokou škálou interních a externích zúčastněných stran, aby získala závazek a podporu.
Přizpůsobila také řadu nových obchodních modelů a partnerství, aby účinně uspokojila nejnaléhavější potřeby v této situaci – zejména vývoj vakcín, ale také testování a screening metody, rozvoj zdravotnických zařízení a využití AI k podpoře diagnostiky a správě případů.
Snad nejpozoruhodnější je, že firma zavedla inkluzivní přístup k odpovědnosti se závazkem podporovat globální reakci na pandemii „co nejhospodárněji a nejspravedlivěji“ - včetně četných dohod o rozsáhlé výrobě a distribuci jakékoli úspěšné vakcíny s nulovým ziskem během období pandemie.
Na základě této a řady dalších zkušeností lze identifikovat pět společných zásad pro adaptivní leadership:
1. Zajistěte učení a přizpůsobení založené na důkazech
Adaptivní vedení znamená, že týmy a organizace musí neustále vyhodnocovat své akce, přičemž si uvědomují, že budou muset průběžně přizpůsobovat své intervence, jakmile se dozví více o výsledcích rozhodnutí. To vyžaduje jasné procesy pro určení nejlepších možností akce, shromažďování, tlumočení a jednání na základě důkazů. Včetně definování souboru klíčových opatření pro určení úspěchu nebo neúspěchu, zajištění průběžného sběru provozně relevantních údajů a stanovení jasného postupu, jak změny v datech a trendech vyvolají změny v akci.
2. Zátěžový test základních teorií, předpokladů a přesvědčení
Finanční instituce pravidelně procházejí zátěžovým testováním, aby bylo zajištěno, že zvládnou budoucí krize. Ostatní firmy by měly začít uvažovat podobně. Je třeba důkladně uvažovat o předpokladech a hypotézách, které vedou k adaptivní reakci, a to včetně simulace různých možných budoucích scénářů.
3. Podložte rozhodování relevantními předpoklady a hypotézami
Hlavní výzvou, které čelí lídři, je to, že data o COVID-19 se neustále mění a jsou často protichůdné. Tam, kde se lidé s rozhodovací pravomocí cítí ohroženy, je mnohem pravděpodobnější, že se vrátí k averzi k riziku a tichým reakcím, aby zajistily stupeň bezpečnosti, který vyplývá z úzce definovaných cílů.
Subjekty s rozhodovací pravomocí na různých úrovních proto musí mít jasno v tom, na čem zakládají své předpoklady a hypotézy. Musí vysvětlit, co se dělá a proč a jak bylo učiněno rozhodnutí, aby v případě, že budou zjištěny chyby, bylo možné v procesu zachovat důvěru.
4. Posilte transparentnost, začlenění a odpovědnost
Lidé na celém světe byli v krátkém momentě požádáni, aby učinili zásadní změny svého chování, což přináší významné náklady pro společnost, podniky a vlády. Vzhledem k tomu, že sázky jsou vysoké, je třeba zkoumat, jak byla učiněna dřívější rozhodnutí, s přihlédnutím k tehdy dostupným informacím. Pro maximalizaci učení je nutné průběžné hodnocení reakce. Taková hodnocení by měla zahrnovat všechny relevantní zúčastněné strany – od profesionálů po postižené populace.
5. Mobilizujte kolektivní akci
Krize COVID-19 je problém „komplexních systémů“, který vyžaduje změny v chování, pobídkách a ve vztazích mezi různými skupinami a organizacemi. Efektivní reakce proto musí vycházet ze spolupráce napříč různými obory, průmyslovými odvětvími a odborníky na mezinárodní, národní a místní úrovní – ambice, jejíž realizace se často ukázala jako obtížná.
Kolektivní akce v tomto ohledu mohou mít podobu koordinace (např. mezi podniky), partnerství mezi různými zájmovými skupinami (např. podniky a komunity) nebo dialogu mezi řadou zúčastněných stran. Adaptivní vedení hraje klíčovou roli při identifikaci sdíleného sladění cílů a prostoru pro kolektivní akci napříč různými silami a úrovněmi reakce. Takové interakce obohacují debaty, jsou inkluzivní a zlepšují odpovědnost za rozhodnutí.
-bb-