Work life balance is all about hours... or is it?

Rovnováha mezi prací a životem není jen o počítání hodin

According to leadingeffectively.com website recent research carried out by CCL (the Center for Creative Leadership) suggests that the metaphor of “balance” is not a good approach to the issue. The image of simply using scales in the sense of measuring the amount of time we spend working on one side and the amount of time we enjoy with our families on the other is neither an accurate nor a constructive conceptualization.

Can the balance be defined by equal hours?

If we accept this approach of considering work-life balance as an effort to balance a scale with two equal amounts of time, will always cause us to feel that our lives seem to be poorly balanced, unfulfilled and unhappy.

This approach is not the proper one. More important is whether you are able to do the things you want to do and have enough energy to do them. The amount of time is only one point of view.

Adam Grant in his book Give and Take argues that you can boost your energy and maintain it by doing things that actually affect you as something that importance for you. There is no need to count hours; the true approach is to think about what makes us feel energized, both in and out of work. The time you devote to these activities is far more important.

When we think about work-life balance in terms of equal hours, we arrive at an unsurprising finding. As the Always On, Never Done? Don’t Blame the Smartphone paper says: professionals usually work significantly longer than 8.25 hours a day from Monday to Friday. If we want an equal amount of time for work and for our private life these two intervals would be 8.25 hours each. When we add the time sleeping, 7.5 hours every day, that makes the 24-hour day.

However, many workers also spend a certain amount of time devoted to work during weekends. In total when we take into account both workdays and weekend, there are, on average, approximately 72 hours a week connected to work. That means there are only 43.5 hours left, the number of hours they can spend with our families every week. Therefore there is no time balance.

-jk-

    Rovnováha mezi prací a životem není jen o počítání hodin

    Podle webu leadingeffectively.com ukázal nedávný průzkum organizace CCL (Center for Creative Leadership), že metafora „rovnováhy“ není zrovna nejlepším přístupem k tomuto tématu. Představa vah, kde na jedné straně vážíme množství času stráveného v práci, zatímco na druhé čas věnovaný rodině, není nejlepší. Taková představa totiž není ani přesná, ani konstruktivní.

    Můžeme definovat rovnováhu jako stejný počet hodin?

    Tento přístup, kdy za rovnováhu mezi pracovním a osobním životem pokládáme stav, kdy obojímu věnujeme stejný počet hodin, nás bude stresovat. Metafora vah způsobí, že budete mít pocit nevyrovnaného života, budete se cítit sklíčeně a nešťastně.

    Ale takový přístup není správný. Ve skutečnosti je mnohem důležitější to, že můžete dělat věci které chcete – a že na ně máte dostatek energie. Množství času je pouze jedno z hledisek.

    Adam Grant ve své knize Give and Take tvrdí, že nejvíce energie vám dodají činnosti, které mají nějaký skutečný dopad na to, co je pro vás v životě důležité. Nemusíte tedy počítat hodiny. Správný přístup spočívá v zamyšlení se nad tím, co nás nabíjí energií – ať už v práci nebo mimo ní. Čas věnovaný takovým činnostem má totiž mnohem větší váhu.

    Když uvažujeme o rovnováze mezi pracovním a osobním životem jako o otázce shodného počtu hodin, dostáváme se ke zjištění, které není nijak překvapivé. Podle studie Always On, Never Done?  Don’t Blame the Smartphone profesionální manažeři obvykle pracují od pondělí do pátku podstatně déle než 8,25 hodin denně. 8,25 hodin proto, protože když k nim přidáme ještě 8,25 hodin volného času a doporučovaný čas na spánek (což je 7.5 hodin denně), dostáváme hodinově ideálně vyrovnaný den.

    I o víkendech mnoho pracujících stráví nějaký čas prací. V součtu, když dáme dohromady pracovní dny i dny odpočinku, dostáváme se k následujícímu údaji: v průměru pracovník věnuje 72 hodin týdně své práci. To znamená, že mu zbývá pouze 43 a půl hodiny na jeho osobní život. Průměrný manažer tak může strávit se svou rodinou méně než padesát hodin za celý týden. Je vidět, že hodinová rovnováha v praxi fungovat nemůže.

    -jk-

    Zdroj: CCL Blog - oficiální blog instituce Center for Creative Leadership (CCL®)