The return-to-office debate usually focuses on flexibility, commuting and work performance. A new survey also points to the condition of the workplace itself. Dirty common areas, kitchens or restrooms can reduce employees’ willingness to attend and negatively affect their relationship with the employer. Basic operating conditions may therefore matter more than leadership assumes.
The debate about employees returning to the office usually revolves around flexibility, commuting, costs or productivity. A survey by Invisible Sun among 646 employees highlights a much more prosaic factor: some people consider the condition of office spaces poor enough to affect their willingness to come to the workplace.
One-third of respondents identified a dirty work environment as a problem at work. Nearly 60 percent said the condition of the workplace negatively affects their willingness to attend on required office days. More than 40 percent said they might consider changing employers because of a dirty environment. Criticism focused particularly on common areas, kitchens, restrooms, desks and other shared spaces.
The figures need to be interpreted with caution. The survey was conducted by a company that sells technology for monitoring cleaning services and therefore has a commercial interest in the topic. The results also capture respondents’ attitudes rather than actually measured turnover caused by cleanliness. Even so, they draw attention to an operating factor that management can easily overlook.
Employees do not assess individual elements of the work environment separately according to organizational responsibility. They do not care whether a dirty kitchen is the responsibility of the landlord, an external cleaning company or facility management. It is part of the experience of a workplace to which the employer requires them to come.
This can be especially important when a company tightens attendance requirements. Employees compare their home working environment with the office, and basic operating shortcomings become part of the overall judgment about whether returning makes sense.
Responsibility is often fragmented. Cleaning may be in the hands of the building owner, who has another supplier, and the employer itself may have little direct visibility into the work of overnight cleaning shifts. Completion of the service schedule also does not necessarily mean that the actual condition of the space is satisfactory.
For management, it is therefore more practical to monitor outcomes than contractual process. Checking critical common areas, providing a simple mechanism for reporting deficiencies and measuring how quickly they are corrected can give more accurate information than confirmation that the supplier “completed the shift.”
Cleanliness alone does not explain the success or failure of a hybrid-work policy. It is, however, a good example of how return-to-office strategy also depends on very basic conditions. A company can run workshops about collaboration while undermining its credibility through neglected everyday operations.
KEY TERMS
- Work environment: The physical conditions in which employees perform their work.
- Operating standard: The required level of maintenance, cleanliness and functionality of the workplace.
- Supplier oversight: Verifying the actual outcome of a service delivered by an external provider.
- Employee experience: The overall perception of working conditions and interactions with the employer.
Zaměstnanci odmítají kanceláře také kvůli jejich špatnému stavu. Čistota pracoviště ovlivňuje ochotu docházet
Diskuse o návratu do kanceláří se většinou soustředí na flexibilitu, dojíždění a pracovní výkon. Nový průzkum však upozorňuje také na stav samotného pracoviště. Znečištěné společné prostory, kuchyňky nebo toalety mohou snižovat ochotu zaměstnanců docházet a negativně ovlivňovat jejich vztah k zaměstnavateli. Základní provozní podmínky tak mohou mít větší význam, než vedení předpokládá.
Debata o návratu zaměstnanců do kanceláří se většinou točí kolem flexibility, dojíždění, nákladů nebo produktivity. Průzkum společnosti Invisible Sun mezi 646 zaměstnanci upozorňuje na podstatně prozaičtější faktor: část lidí považuje stav kancelářských prostor za natolik špatný, že ovlivňuje jejich ochotu na pracoviště chodit.
Třetina respondentů označila znečištěné pracovní prostředí za problém při práci. Téměř 60 procent uvedlo, že stav pracoviště negativně ovlivňuje jejich chuť docházet v požadovaných kancelářských dnech. Přes 40 procent účastníků tvrdilo, že by kvůli špinavému prostředí mohli uvažovat o změně zaměstnavatele. Kritika se týkala zejména společných prostor, kuchyněk, toalet, stolů a dalších sdílených míst.
Čísla je nutné interpretovat s rezervou. Průzkum provedla firma prodávající technologie pro sledování úklidových služeb a má tedy obchodní zájem na tématu. Výsledky navíc zachycují postoje respondentů, nikoli skutečně naměřenou fluktuaci způsobenou čistotou. Přesto upozorňují na provozní faktor, který může vedení snadno přehlížet.
Zaměstnanec totiž nehodnotí jednotlivé složky pracovního prostředí odděleně podle organizačních kompetencí. Nezajímá jej, zda za špinavou kuchyňku odpovídá pronajímatel, externí úklidová společnost nebo facility management. Je to součást zkušenosti s pracovištěm, na které jej zaměstnavatel požaduje přijet.
To může být zvlášť důležité ve chvíli, kdy firma zpřísňuje docházku. Zaměstnanec porovnává domácí pracovní prostředí s kanceláří a základní provozní nedostatky se stávají součástí celkové úvahy o smyslu návratu.
Komplikací je rozdělení odpovědnosti. Úklid může být v rukou vlastníka budovy, který má dalšího dodavatele, a samotný zaměstnavatel nemusí mít přímý přehled o práci nočních směn úklidu. Splněný harmonogram služeb navíc ještě nemusí znamenat odpovídající skutečný stav prostoru.
Pro management je proto praktičtější sledovat výsledek než smluvní proces. Kontrola kritických společných prostor, jednoduchý mechanismus hlášení nedostatků a měření rychlosti jejich odstranění mohou poskytnout přesnější informaci než potvrzení, že dodavatel „provedl směnu“.
Čistota samozřejmě sama nevysvětluje úspěch či neúspěch hybridní politiky. Je však dobrým příkladem toho, že strategie návratu do kanceláře stojí také na velmi základních podmínkách. Firma může pořádat workshopy o spolupráci a současně si podkopávat důvěryhodnost zanedbaným každodenním provozem.
KLÍČOVÉ POJMY
- Pracovní prostředí: Fyzické podmínky, v nichž zaměstnanci vykonávají práci.
- Provozní standard: Požadovaná úroveň údržby, čistoty a funkčnosti pracoviště.
- Kontrola dodavatele: Ověřování skutečného výsledku externě poskytované služby.
- Zaměstnanecká zkušenost: Celkové vnímání pracovních podmínek a interakcí se zaměstnavatelem.
