Jak skončila Nokia (2/2): I lídru trhu může dojít dech

V předchozím článku jsme viděli, jak se objevila úspěšná společnost Nokia. Nyní se podíváme, jak jí chtěl generální ředitel chtěl navrátit hbitost a podnikavost, což byly charakteristiky, které se kvůli rychlému růstu po roce 2001 ze společnosti vytratily.

Ilustrační snímek

Klíčovým problémem bylo, že se příliš nepovedlo implementovat rozhodnutí o přerozdělení klíčových rolí v nejvyšším managementu a zavedení maticové struktury celé organizace.

Spolupracujeme vůbec?

V rámci organizací s maticovou strukturou pravidelně dochází ke tření a neshodám mezi různými skupinami. Důvod je jednoduchý – spolupracují v nich lidé v různých rolích, kteří mají různé priority a také různá měřítka výkonu.

Toto nové prostředí ve společnosti Nokia bylo pro střední management problém, protože manažeři neměli žádné zkušenosti s delikátním integrativním vyjednáváním, které je pro fungování organizace s maticovovou strukturou nezbytné. Tato základní dovednost byla v novém prostředí nutná, avšak nebylo poskytnuto žádné školení.

Yves Doz z obchodní školy INSEAD ve své knize tvrdí, že při reorganizaci jsou vždy důležitější procesy než struktura samotná. Aby reorganizace byla úspěšná, je klíčové vhodně upravit a přizpůsobit procesy rozdělování zdrojů, produktovou politiku i produktový management.

Manažeři zodpovědní za přidělování omezených zdrojů to měli těžké. Neuměli se vypořádat s protichůdnými požadavky mnoha různých vývojových programů, které cílily na různé produkty.

V oblasti softwaru nedošlo k řádnému nastavení softwarové architektury pro další vývoj a softwarové projekty se nedařilo dobře řídit. Rozhodování ve firmě se zpomalilo. Tlaky na snižování nákladů navíc vedly k tomu, že Nokia přestala klást důraz na kvalitu dobře segmentovaných produktů, a nedařilo se jí tak odlišit od konkurence.

Přestává se dařit

Nokia se chytla do pasti svého operačního systému Symbian. Byl to operační systém zaměřený na zařízení, zatímco okolní svět rychle začínal klást důraz nikoli na zařízení, ale na platformy a aplikace.

Do roku 2009 používala Nokia hned 57 různých, vzájemně nekompatibilních verzí svého operačního systému, protože se systém musel vyvíjet pro každý telefon zvlášť.

Po roce 2010 se vedení společnosti Nokia nakonec rozhodlo znovu soustředit pouze na zařízení pro síťovou infrastrukturu a oblast mobilních telefonů tak zcela opustit.

-jk-

Kniha: Doz, Y.: Ringtone: Exploring the Rise and Fall of Nokia in Mobile Phones (OUP Oxford 2017, 208 stran)

Zdroj: INSEAD Knowledge - znalostní portál mezinárodní MBA školy INSEAD
Zobrazit přehled článků ze zdroje INSEAD Knowledge

Články v sérii

Aktuální

Jak skončila Nokia (1/2): Ukázkový lídr trhu

Aktuální

Jak skončila Nokia (2/2): I lídru trhu může dojít dech