Jen třetina menších firem přežije své zakladatele

Jiří Jemelka, majitel společnosti J.I.P. pro firmy s.r.o.

aneb 4 základní pravidla generační obměny ve vedení firmy

V České republice je 40 % firem rodinných. Každá třetí ovšem nepřežije více než jednu generaci. Tím spíš jedná-li se o menší a střední firmy. Takzvaní otcové zakladatelé dokázali firmy nastartovat, provést je krizí a zdárně se přizpůsobit změnám na trhu. Mnoho z  nich ovšem narazí v okamžiku, kdy mají rozhodnout, komu těžce vydřený podnik na sklonku pracovní kariéry předat.

S výše popsanými klienty, kteří se chystají předat firemní otěže, se v poslední době setkávám stále častěji. Podnikatelsky plodná 90. léta vygenerovala řadu méně či více zdatných podnikatelů, kteří dnes, po 25 letech, pomalu míří do důchodu. Mnoho z nich ale nemá jasnou představu, komu podnik předat.

Říkáte si, že u rozvětvené rodiny něco takového nastat nemůže? Omyl. Tento problém se netýká jen bezdětných podnikatelů. Jen pětině menších firem se povede předat vedení potomkovi. Děti či vnuci o pokračování rodinného byznysu často nestojí nebo na ně jednoduše nemají vlohy.

A problém není jen v nesnadné volbě nástupce, ale i v samotném procesu. Až třetina malých a středních firem totiž generační obměnu nezvládne vůbec. A důvod? Většina z neúspěšných jednoduše generační obměnu zaspala. Málokdo si totiž uvědomuje, že předání vedení firmy trvá až pět let. A rozhodně se nevyplácí nic uspěchat. Ani výběr, ani zaučení a ani samotné předávání.

Není nástupce z rodiny, cizího je vybrat těžké, ve firmě nikdo kompetentní není. Tak se prostě firma prodá, řeknete si. Ale ani to není tak snadné a už vůbec ne rychlé. Rodinné podniky jsou se svým vedením tak spjaté, že jednoduché převzetí cizím managementem je z pohledu kontinuity byznysu velmi riskantní. Je běžné, že kupující si vymíní, aby po prodeji majitel v podniku působil například další dva roky a nové vedení uvedl do funkce.

A když už si nástupce vyberete, vychováte, uvedete do chodu firmy, tak ani tehdy nemáte vyhráno. Vůbec nejtěžší je na celém procesu otěže skutečně předat, pustit a z firmy se stáhnout. Pokud už ale výběr provedete, stůjte si za ním. Zpochybňováním nového šéfa zpochybňujete i vlastní rozhodnutí. Ostatně na chod firmy můžete efektivně dohlížet z pozice v představenstvu či dozorčí radě. Do vlastního chodu firmy byste už ale zasahovat neměli.

 Přínos „otců zakladatelů“ je pro firmy nezpochybnitelný. Jen nová krev ale může v nové době firmu posunout dál. Těšte se tedy z toho, že vaše byznysové dítě se konečně pustilo otcovi ruky a vydává se nesmělými krůčky vstříc budoucnosti. Možná sem tam upadne, zavrávorá, ale i to je pro zdraví firmy nedocenitelná zkušenost.

Pár zlatých pravidel pro generační obměnu ve vedení firmy

- Ujasněte si, jak dlouho ještě chcete aktivně ve firmě působit. Odečtěte pět let a tehdy byste měli zahájit přípravu předání firmy. Svého nástupce si pečlivě vychovejte.

- U adepta z rodiny se vždy snažte objektivně zhodnotit, zda dotyčný zvládne nejen převzetí firmy, ale bude přínosem pro její další vývoj. Jen sympatie by ve výběru rozhodovat neměly, ostatně firmu tvoří lidé. Myslete i na vaše zaměstnance a vyberte jim dobrého šéfa.

- Pokud nemáte nástupce v rodině, porozhlédněte se přímo ve firmě. Lidé, kteří ve firmě pracují několik let, jsou spolehliví a jako šéfové budou firmě oddanější. Navíc je větší šance, že jej ostatní zaměstnanci snáze v nové pozici přijmou než neznámého člověka zvenčí.

- Jak jednou firmu opustíte, nevracejte se. Důvěřujte novému vedení, důvěřujte vlastnímu rozhodnutí. Kontrolujte zpovzdálí, strategicky. Případné výtky a rady vždy řešte mezi čtyřma očima.