Základním východiskem je myšlenka, že banky musejí svým klientům poskytovat bezpečné vklady. Ve studii vypracované výzkumníkem z Wharton School Pensylvánské univerzity je popsán zajímavý pohled na chování bank.
Lidé potřebují bezpečné vklady pro provádění transakcí
Banky poskytují úvěry firmám a jednotlivcům. A zároveň platí, že když si klienti ukládají peníze do banky, zpravidla ani neočekávají nějaké vysoké úročení. Mnohdy si jenom potřebují zajistit schopnost provádět transakce, tedy obstarat si platební styk. Ve studii je proto za skutečný cíl bank označeno vytváření bezpečných aktiv. Když se totiž bance podaří obstarat si bezpečné vklady, znamená to pro ni zdroj velmi levného kapitálu.
A to je také důvod, proč banky nijak moc neinvestují do technologických startupů. Vytvářet si rizikové portfolio akcií totiž nenapomáhá dosažení zmíněného cíle, tedy mít vklady, které jsou velmi bezpečné a pro banku tak i velmi jisté. To je důvod, proč banky rády investují do hypoték a nabízejí úvěry firmám, které mohou zastavit svůj majetek.
Rostoucí poptávka po bezpečných aktivech přispěla k nárůstu rizikových úvěrů
Mnoho ekonomů tvrdí, že vzestup Číny (což je rychle rostoucí země, která však měla celkem slabý finanční systém) způsobil nárůst globální poptávky po bezpečných aktivech.
Číňané (hlavně centrální banka) totiž skupovali státní dluh USA. To vedlo k nižším úrokovým sazbám u těchto spolehlivých, nerizikových aktiv. A díky tomu bylo poskytování bezpečných vkladů ze strany bank ještě více lukrativní. Ty tak však postupně vyčerpaly potenciál nízkorizikového trhu a musely se začít zapojovat i do rizikovějších částí finančního sektoru. Začaly nakupovat rizikovější aktiva než v minulosti.
Jinými slovy, nakonec rostoucí poptávka bank vedená snahou poskytovat i nadále bezpečné vklady klientům vedla k velkému nárůstu objemu rizikovějších půjček a na nich založených derivátů. Banky vyčerpaly úvěrový trh bonitních dlužníků a musely jít do sektoru dlužníků s nižší bonitou.
-jk-