What if your colleague is lying?

Co když vám kolega lže?

What should you do if you suspect a colleague is lying to you? "It depends on the type of lie, and the type of liar, you’re dealing with," says recognized expert in psychometric testing Tomas Chamorro-Premuzic, professor of organizational psychology at University College London and vice president of Hogan Assessment Systems. In an article entitled How and why we lie at work, published on the Harvard Business Review website, he explains that frequent liars have two common characteristics, first, lying is not unethical for them and, second, they (unlike occasional liars) lie even when they don't feel under pressure.

How to deal with a systematic liar

Systematic liars have strong social skills, great imagination, a high IQ and emotional intelligence. All this helps them to manipulate others while remaining credible. The problem is similar to the people who are always late. The best thing we can do is to identify their typical behavior patterns and plan our own behavior accordingly. If you want to make it clear that they should stop lying to you, catch them while lying and show that you're not as stupid as they think. Try to focus on their lies regarding objective facts such as promises that they will complete a certain task in a certain time.

Who is the occasional liar

Occasional liars have a different psychological profile. They usually lie because of fear and uncertainty. Their insecurity, however, paradoxically raises when they lie because they start to worry of being exposed. They typically lie in order to exaggerate their participation in an achievement, to gain higher status or to create closer relationships with others. "The best way to deal with insecure liars is to make them feel accepted," says Tomas Chamorro-Premuzic. "Show them that you value them for who they are, rather than who they would like to be."

A lie is not always bad

We should remember that people often alter reality to their own benefit, not because they want to lie, but because they can't see or don't want to see the truth. We should therefore help them see things from different angles. Not every lie is immoral. A selfishly presented truth may hurt more than a lie.

When we find that someone lied to us, we get upset. We feel deceived and tend to react emotionally. Confrontational reactions may, however, backfire. "A better approach is to politely demonstrate to the liar that they have failed to deceive you. Or just pretend to have fallen for it, which effectively means to deceive them back," concludes Tomas Chamorro-Premuzic.

-kk-

    Co když vám kolega lže?

    Jak byste se měli chovat ke kolegovi, kterého podezříváte, že vám lže? „To záleží na typu dané lži a typu lháře, se kterým máte tu čest,“ říká uznávaný odborník na psychometrické testování Tomas Chamorro-Premuzic – profesor organizační psychologie na University College London a zároveň viceprezident společnosti Hogan Assessment Systems. V článku nazvaném Jak a proč lžeme v práci, který publikoval na serveru Harvard Business Review, vysvětluje, že lidé, kteří často lžou, mají dvě společné vlastnosti. Jednak nepovažují lhaní za neetické a jednak (na rozdíl od občasných lhářů) lžou i tehdy, když se necítí být pod tlakem.

    Jak na systematické lháře

    Systematičtí lháři mají silné sociální dovednosti, velkou představivost i mozkovou kapacitu a také emoční inteligenci. To vše jim pomáhá manipulovat s ostatními a udržet si při tom věrohodnou tvář. Problém s nimi je podobný jako s lidmi, kteří vše dělají pozdě. To nejlepší, co můžeme udělat, je odhalit typické vzorce jejich chování a podle toho plánovat své vlastní chování. Pokud jim chcete dát více najevo, že by vám měli přestat lhát, chyťte je při lži a ukažte, že nejste tak hloupí, jak si myslí. Zkuste se zaměřit na lži týkající se objektivních faktů, jako jsou například sliby, do kdy dokončí určitý úkol.

    Kdo je občasný lhář

    Občasní lháři mají jiný psychologický profil. Většinou se uchylují ke lži ze strachu a nejistoty. Tím, že lžou, však paradoxně svou nejistotu ještě prohlubují, protože se navíc začínají bát, že budou odhaleni. Typicky lžou proto, aby zveličili svůj podíl na určitém úspěchu, získali vyšší status nebo bližší vztahy s druhými. „Nejlepší způsob, jak jednat s nejistými lháři, je přimět je, aby si cítili být akceptováni,“ píše Tomas Chamorro-Premuzic. „Ukažte jim, že se jich vážíte pro to, jací jsou a ne pro to, jací by chtěli být.

    Lež nemusí být vždy špatná

    Důležité je také vědět, že lidé často upravují skutečnost ve svůj prospěch ne proto, že by chtěli lhát, ale proto, že nevidí nebo nechtějí vidět pravdu. Měli bychom jim proto pomáhat vnímat věci z jiných úhlů. Ne každá lež je také nemorální. Někdy může více ublížit sobecky podaná pravda.

    Když zjistíme, že nám někdo lhal, rozčílí nás to. Cítíme se podvedeni a máme tendenci reagovat emocionálně. Konfrontační jednání se nám však může vymstít. „Lepší způsob je slušně ukázat lháři, že se mu nepodařilo vás oklamat. Nebo předstírejte, že jste jim na lež skočili, čímž vlastně oklamete vy jeho,“ uzavírá Tomas Chamorro-Premuzic.

    -kk-

    Zdroj: Harvard Business Review - zpravodajský portál vydavatelství přední americké obchodní školy Harvard Business School
    Zobrazit přehled článků ze zdroje Harvard Business Review