Světlá a temná strana leadershipu: Záleží na kultuře

Ilustrační snímek

Základní vůdcovské dovednosti, jako je schopnost dobrého úsudku, integrita nebo umění jednat s lidmi, jsou univerzální. Úspěšný leadership však závisí také na faktorech, které jsou specifické pro různé kultury. To, co je v jedné kultuře pro lídra výhodou, může být v jiné nevýhodou.

V zajímavém článku na serveru Harvard Business Review na to upozornil Tomas Chamorro-Premuzic – profesor organizační psychologie na University College London a ředitel společnosti Hogan Assessment Systems. Výzkumy podle něho jasně dokazují, že region, v němž lídr působí, ovlivňuje především jeho způsob rozhodování, styl komunikace a negativní tendence. Demonstroval to na následujících typech leadershipu.

1. Rozhodování

Podle toho, jak se lídři rozhodují, rozlišujeme lídry synchronizované a oportunistické.

Synchronizovaní lídři dokáží dotáhnout věci do konce. Nejprve hledají dohodu se všemi zúčastněnými stranami, které pak provedou celým procesem. Nejčastěji je najedeme v severovýchodní Asii (pevninská Čína, Jižní Korea, Japonsko), Indonésii, Thajsku, Spojených arabských emirátech a v Latinské Americe (Mexiko, Brazílie, Kolumbie, Chile).

Oportunističtí lídři iniciují a prokazují pružný přístup k dosahování cílů. Daří se jim v prostředí nejednoznačnosti. Jsou velmi ambiciózní a nebojí se riskovat. Vyskytují se především v severní a západní Evropě (Německo, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Británie), dále v západních zemích se silným vlivem britské kultury (USA, Austrálie, Nový Zéland) a asijských zemích vycházejících z britského modelu ekonomiky (Indie, Singapur, Malajsie, Hongkong).

2. Komunikační styl

Podle toho, jak komunikují, dělíme lídry na okamžité střelce a diplomaty.

Okamžití střelci jsou lídři, od nichž kultura očekává, že budou problematické záležitosti okamžitě konfrontovat namísto dlouhého vyjednávání nebo přemýšlení o citech druhých. Toto chování je typické pro severovýchodní Asii, ale i například Nizozemsko.

Diplomatičtí lídři naopak vždy zachovávají klidný a přátelský tón komunikace. Konfrontace řeší empaticky a vnímají jako nutné zlo. Jsou typičtí pro Nový Zéland, Švédsko, Kanadu a většinu Latinské Ameriky.

3. Negativní tendence

Tomas Chamorro-Premuzic označuje tyto tendence jako příklon k „temné straně“ leadershipu. Do této kategorie patří vypočítaví podlézači a pasivně agresivní lídři.

Podlézač („kiss up/kick down“) se vyznačuje tím, že věnuje obrovskou pozornost, respekt a úsilí komunikaci s nadřízenými, zatímco s podřízenými jedná rozkazovačně a bez kompromisů. Toto chování je tolerováno především v západní Asii (Turecko, Indie, Spojené arabské emiráty), dále pak v Srbsku, Řecku, Keni nebo Jižní Korei.

Pasivně agresivní lídr nevěří druhým, bývá kritický a často rozčílený. Nesnáší však konflikty, a proto se jim vyhýbá. Výsledkem pak bývají ještě větší problémy. Tento styl leadershipu můžeme nejčastěji vidět v Indonésii a Malajsii.

K leadershipu je vždy třeba přistupovat z pohledu kultury. Jde přitom o kulturu daného regionu i kulturu konkrétních organizací. Kultura je sumou hodnot a přesvědčení vlivných lídrů minulosti.

-kk-

Zdroj: Harvard Business Review - zpravodajský portál vydavatelství přední americké obchodní školy Harvard Business School
Zobrazit přehled článků ze zdroje Harvard Business Review