HR News Management News Sales News HRtv Management tv Katalog profesionálů Rekvalifikuj.cz Meetings

Proč Češi patří k nejpracovitějším, avšak k nejméně produktivním Evropanům

Dle zprávy OECD: Češi patří k nejpracovitějším Evropanům. Také však k nejméně produktivním. (Ihned.cz, 28.2.2012)

Jaké jsou příčiny a jak to změnit? Podle mého názoru je klíč k řešení ve třech zásadních oblastech

  • umět vytvořit jasnou vizi firmy

  • umět inovovat

  • umět neustále se zlepšovat

Prvním krokem je formulace poslání, vize a hodnot. Překvapivě často narážíme na nejasně formulovanou vizi a to i ve velkých firmách a institucích. Hlavním nedostatkem je absence měřitelných ukazatelů a mnohdy záměna vize za poslání. Ne vždy jsou také měřitelné ukazatele nejvyšší úrovně dále rozpracovány, až na výrobní, obchodní a další týmy. Co však učiní z tohoto v podstatě technického úkolu umění? Opravdovým uměním je zařídit, aby se vize, poslání a hodnoty staly emoční výzvou v myslích a srdcích všech zaměstnanců. Pokud se Vám to podaří, potom silně narůstá vnitřní energie týmů i jednotlivců. Ta je prvním krokem vedoucím k vysoké produktivitě.

Druhým krokem k vysoké produktivitě je umění inovovat. Všichni chceme tak trochu inovovat, jen nevíme jak. Nejúspěšnější firmy ovládají metody a postupy, které slouží ke zkrácení vývoje nového produktu a k eliminaci rizik spojených s jeho uváděním do výroby a na trh. Zasvěcenější o těchto „tajemných“ metodách tuší, je však mnohdy nad jejich síly je adekvátně použít, vzájemně propojit a hlavně facilitovat jejich využití v rámci týmu. V naší zemi je typický rozpor mezi teoretickým či spíše akademickým nastudováním příslušné metody a jejím praktickým využitím. Ukázkovým příkladem je právě inovační proces. Ten začíná samozřejmě nápadem. Pak ale pokračuje mimo jiné, hledáním zákaznického segmentu, změřením rizik, zjišťováním potřeb zákazníka, generováním konceptů, výběrem hybridního konceptu, detailním návrhem výrobku, následně procesu, jeho optimalizací, uvedením do výroby a na trh. Zde se prolínají v různých fázích technické znalosti, matematika, ekonomie, sociologie, psychologie. Přitom právě přední světové firmy know how, které skrývá za názvy Lean Design, Design for Six Sigma New Product Development, TRIZ, Blue Ocean Strategy … prokazatelně úspěšně využívají.

Třetím krokem je umění neustálého zlepšování. Ve světě prakticky neexistuje úspěšná firma, která by nezaváděla do praxe a trvale netrénovala zaměstnance v nástrojích a postupech razantně omezujících plýtvání na každém kroku výrobního či administrativního procesu. Plýtváním jsou myšleny jakékoli defekty, nadbytečné kontroly, nadměrné zásoby, transport, zbytečné reporty, neergonomické pohyby, čekání na další operaci atd. Úspěšné zavádění těchto metod známých jako Kaizen, Lean, Six Sigma apod. opět závisí na schopnosti použít správnou metodu na správném místě. Přibližně padesát procent úspěchu zlepšovacích projektů je v rukou vrcholového vedení. Mnohé závisí na tom, jak nadefinují projekty, jak je propojí se strategickými cíli a jak vyberou týmy. Dalších padesát procent je kombinace praktické znalosti metod zlepšování a týmových dovedností zaměstnanců, kteří projekty realizují.

Dobrou zprávou je, že se objevují nejen velké společnosti, ale i střední či menší firmy, které se touto cestou již vydaly. Většina velmi rychle zvýšila produktivitu a to se vzápětí pozitivně projevilo nejen na hospodářském výsledku, a také ve spokojenosti zaměstnanců. Ještě povzbudivější je, že tuto cestu nastupují i některé osvícené instituce veřejné správy. Držme jim (si) palce.

Vilém Patloka, ředitel SC&C Partner spol. s r.o.

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Chcete tento článek umístit na Váš web nebo do tištěného časopisu? Bližší informace se dozvíte zde.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace