Jak ušetřit čas a přitom zůstat v obraze?

Vytisknout

Radek Havelka, Training Manager, ICT Pro s.r.o.

Dělání knih mnohých žádného konce není, a čísti mnoho jest zemdlení těla.“

Bible, Kazatel 12,12

Už ono prastaré varování mělo nás, lidstvo, přimět k tomu, abychom to nepřeháněli se čtením všeho možného, co nám přijde pod ruku a ty vyvolené, aby šetřili slovy a tehdy i dost vzácným papírem a psali úsporně a co možná nejméně.

Mám pocit, že současná doba, mimo jiné i svou digitalizací a dostupností informací, kdy nestačíme ani mazat co nám přijde ranní elektronickou poštou, nahrává jevu úplně opačnému. Píše prakticky každý a to na všechna témata, která jen člověka mohou napadnout. Valí se na nás množství verbálních dat ze všech koutů světa s ambiciózní výzvou, nárokující si zásluhy o naše přežití. A co my na to? Čteme. Jsme jako čtečka čárového kódu u pokladny, jako věčně hladové zvíře, přežvykující svoji porci, zabalenou v umaštěném papíře s nápisem INFORMACE. Informací je nám třeba, ale nezdá se vám někdy, že je to nekonečná marnost?

Jak tedy máme zůstat informováni a zároveň neztrácet tolik času a energie čtením? Proč čteme až moc dlouho nebo příliš pomalu? Je pro nás daný text obsahově nestravitelný? Užívá autor nepřiměřeně abstraktních obratů či složité větné skladby? Postrádáme systém? Máme četné vnější nebo vnitřní rušivé vlivy při čtení? Trpíme nadměrnou subvokalizací (přeříkáváním si), regresí (nesprávným pohybem očí), či malou kapacitou zrakového záběru? Nebojte se. Nebudu vás nyní agitovat k účasti na žádném kurzu rychločtení, ani nabádat k rozvinutí vašich vizuálních schopností. Mám však za to, že onen „zakopaný pes“ je často jen prostého kvantitativního charakteru: totiž, že čteme zbytečně moc.

Čtěme efektivněji

Základní strategií, která nám může pomoci efektivněji číst odborné studie či naučné články, novinky či zprávy, je tzv. sbírání informací. Sběrem informací se staneme flexibilními čtenáři. Budeme číst rychleji, účelově a ušetříme čas. A jak na to? Prostě nečtěte všechno. Abyste však mohli začít selektivně číst, bez ztráty pochopení textu a úniku podstatných informací, je zapotřebí vědět, co vlastně číst a co vynechávat. Nejprve si krátce popišme, jak je správný odborný text strukturován a na co se v něm zaměřit.

Zaměřme se na podstatné

Účelem sbírání informací je zaměření se jen na podstatné myšlenky a fakta, která jsou pro nás důležitá. Musíme se tedy naučit oddělit zrno od plev. Většina korektně koncipovaného naučného materiálu má určitou promyšlenou strukturu: používá totiž nadpisů, odrážek, různých forem odlišení písma a hlavně dodržuje zásady tzv. funkční perspektivy. Z hlediska větného to znamená, že nové a podstatné informace jsou umístěny na konci věty. Z pohledu stylistického se jedná o rozdělení textu do logických celků – kapitol a odstavců. V rámci odstavce pak vycházíme z toho, že vše podstatné, hlavní myšlenka celého odstavce, tedy tzv. téma, je umístěna v první větě, kdežto v poslední větě bývá informace nová (tzv. réma), uvozující pak odstavec následující. Pravdou také je, že první odstavec obsahuje nosnou myšlenku, která je v dalším textu osvětlena a která má ve čtenáři vzbudit zájem o vytrvání do poslední věty. Závěrečný odstavec shrnuje poznatky vyplývající z textu, hodnotí uvedená fakta a uzavírá téma nějakou zobecňující pravdou či výzvou.

Pravidla strategie efektivního čtení (u sbírání informací) jsou následující:

  • projděte si všechny nadpisy a podnadpisy v textu (bývají klíčovými slovy celé práce)
  • přečtěte si celý první odstavec (nese hlavní myšlenku článku, vymezuje probírané téma)
  • přečtěte si první větu druhého odstavce (obsahuje podstatné sdělení celého odstavce)
  • přeleťte zrakem zbytek odstavce a všimněte si zvýraznění textu a na první pohled důležitých informací a odrážek (jména, data, události, body seznamu…)
  • pokračujte stejným způsobem u dalších odstavců
  • přečtěte si celý poslední odstavec (shrnuje hlavní myšlenku, uzavírá téma, hodnotí, zobecňuje či vyzývá)

Buďte flexibilní

Pokud po přečtení určitého fragmentu odstavce či článku máte pocit, že jste neuchopili to podstatné nebo vás text uchvátil natolik, že potřebujete znát detaily, klidně čtěte dál bez přeskakování. Sbírání informací je součástí strategie efektivního čtení a je pravdou, že do jisté míry snižuje úroveň chápání textu či vstřebání obsahu do detailu. Jsou však mnohé situace, kdy je tato metoda nadmíru praktická. Když se v této chvíli vrátíte na začátek tohoto článku a budete se držet pravidel strategie efektivního čtení, tedy sbírání informací, uvidíte, že přečtením pouze části textu uchopíte dané téma téměř v jeho plné šíři s tím, že nad textem strávíte zlomek původního času. Pro názornost jsem věty, které jsou předmětem zájmu čtenáře v rámci vlastního textu, zvýraznil kurzívou.

Dovolte sami sobě nečíst vše. Sbírejte informace - přeskakujte, přehlížejte, vynechávejte a pokud jste přesvědčeni, že danou informaci nutně nepotřebujete nebo jste s ní již obeznámeni, tak jí prostě nečtěte vůbec. To je totiž často pro váš time management to nejlepší řešení. Jenom proto, že někdo něco napsal, neznamená, že to musíte číst. Když zkusíte nečíst vše, budete překvapeni, jaké množství informací získáte za mnohem menší jednotku času. Nebojte se, že budete ochuzení. Domnívám se, i v souvislosti s výše uvedeným citátem, že totiž naše vlastní integrita, spíše než ve čtení, tkví ve ztišení se a poslechu svého vnitřního hlasu. A na ten vám tím pádem zbude více času!

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace