HR News Management News Sales News HRtv Management tv Katalog profesionálů Rekvalifikuj.cz Meetings

Bez výrazné kreativity nejsou zásadní inovace

Karel Červený, MSc., MBA, lektor rozvoje kreativity

Většina firem se bez inovací výrobků či služeb neobejde. A to jak těch postupných - kontinuálních, tak i těch skokových – diskontinuálních. Aby firmy nejen přežily, ale také se intenzivně rozvíjely, potřebují dvě věci: vytvořit si inovační prostředí, a získat či „vychovat“ si kreativní zaměstnance. Jak se to dělá? Kde se bere v lidech vysoká míra kreativity? Co to vlastně je kreativita?

Kreativitu tvoří hlavně postoje (zvídavost, odvaha, vytrvalost, ap.), vlastní schopnost mozku produkovat originální nápady a znalost kreativních metod a technik. Tedy bez správných postojů se zaměstnanci firem nepustí do inovací, protože se budou stydět, bát posměchu, budou cítit nejistotu, neznámý terén a nejistý výsledek. Proto výzvy vedení podniků, aby zaměstnanci byli iniciativní a přinášeli kreativní, často selhávají. Bez tréninku mozku bude málo originálních nápadů, bez znalosti metod a technik kreativního řešení nápadů bude inovační proces trvat zbytečně dlouho a v inovačním procesu hraje dominantní roli právě čas – tedy zkrácení inovačního procesu.

Zabijáci kreativity

Ač se všude mluví a píše o kreativitě a inovacích, málokdo tomu skutečně rozumí. Například výzvy managementu k iniciativě a k inovacím se často míjí účinkem, protože v podnicích obvykle neexistuje tzv. Inovační prostředí, v němž se kreativitě a inovacím daří. Manažeři, kteří zaměstnancům dávají výzvy, se často diví, proč vybuzená iniciativa zaměstnanců zase rychle utichne. Málokdo z manažerů si uvědomí, že způsob, jakým se zamítnou tzv. „momentálně neužitečné a někdy i hloupé nápady“, se okamžitě odrazí na další ochotě lidí. Stačí totiž jediné nešetrné odmítnutí zlepšovacího návrhu, a u dotčeného pracovníka i jeho nejbližších kolegů může dojít k „zabití“ jakékoliv další iniciativy. Lidé už pak nepodají žádný další „zlepšovák“, i kdyby přesně věděli, jak nějaký podnikový problém vyřešit. Nechají pak manažery, ať se v problémech „vymáchají“, když byli tak arogantní. Takový manažer navždy ztratí kredit. Když přijde nový manažer, a bude dávat podobné výzvy, lidé budou velmi ostražití, pochopitelně budou mít předsudky, a budou manažera dlouho sledovat, zda se mu dá věřit. Tento proces patří do Paretova pravidla malých příčin a velkých následků a jeho důkladná znalost usnadňuje inovační proces.

Generální a odborní ředitelé potřebují kreativitu

Hybateli inovací jsou vždy vlastníci či generální ředitelé. Na jejich výzvách a vnitřních hodnotách vše záleží. Čím dál více CEO a odborných ředitelů si uvědomuje naléhavost rozvoje své tvořivosti pro strategické řízení svěřených podniků. V roce 2010 provedla IBM průzkum mezi 1541 CEO z 60 zemí a 33 oborů a dotazovala se jich na jejich nejdůležitější kompetence pro dnešek a zítřek. Jejich priority kompetencí v celosvětovém průměru dopadly takto:

Kreativita 60 %

Integrita 52 %

Globální myšlení 35 %

Vliv 30 %

Otevřená mysl 28 %

Horlivost (obětování se věci) 26 %

Zaměření na udržitelnost 26 %

Skromnost – pokora 12 %

Spravedlnost 12 %

Proč zvítězila kreativita? Podle CEOs je dnes vše tak překotné, turbulentní, nejisté a rizikové, že již jen zkušenosti a normální myšlenkové procesy k řízení podniků nestačí. Nikdo totiž neví, jaká bude za rok cena peněz i komodit, jaké nastanou klimatické změny, jaké nastanou transformace průmyslu, jaké technologické novinky ovládnou ten či onen obor či dokonce odvětví, kde vznikne jaká revoluce a padne nějaký režim, jak se bude vyvíjet životní styl obyvatel apod. Zkrátka k řízení podniku potřebují CEO tvořivost - schopnost vidět dopředu a za roh, rozvinout intuici, naučit se kreativním metodám strategického řízení a kreativnímu lídrovství.

Řada z oslovených ředitelů si po přečtení výsledků průzkumu IBM najala poradce na rozvoj podnikové kreativity a zavedla pro manažery a vývojáře dlouhodobé kurzy kreativity. Řada z nich se přihlásila do nějakého kroužku – fotografování, divadla, filmování, kreslení pravou hemisférou, cvičí strategické válečné hry a zajímá se o studium teorie her, zapsala se na studium MA či MFA (Master of Fine Art) apod.

Rigidní školství a rigidní firmy potlačují tvořivost

V ČR je situace s inovační kreativitou velmi obtížná. Zatím se jak u top manažerů, tak u vývojářů, konstruktérů, marketérů i personalistů předpokládá, že tvořivost mají vysokou, jen chtít ji dát do služeb organizace. Avšak po skončení 18 let školní docházky, kde škola systematicky tvořivost potlačovala (ZŠ, SŠ a VŠ), zůstává absolventům jen asi 13 až 20 % vrozené tvořivosti. Když nastoupí do rigidního prostředí, kde je vše nalinkováno a dáno a nelze uhnout, pak se zbytky tvořivosti dále utlumují. Je opravdu těžké, aby firmy byly konkurenceschopné, když absolventi vysokých škol často nemají funkční gramotnost, tedy nevědí, jak naučená fakta tvořivě spojit do nových principů, aby vznikly převratné koncepty, které firmám zajistí tzv. „modré oceány“, kde není konkurence.

Bez jiného myšlení bratří Wrightů nelétáme

Bratři Wrightové si vymysleli svůj sen o létání a šli tvrdě a houževnatě za ním. Jejich otec z toho byl nešťastný a najal nejlepší odborníky té doby, aby jeho poblázněným synům vysvětlili, že letadlo nikdy nebude létat, protože nepřekoná gravitaci. Bratři Wrightové neposlechli „rady moudrých“ a spojili dva principy dohromady: zákony gravitace a princip aerodynamických vztlakových sil speciálního tvaru křídla. Díky tomuto spojení dvou principů létáme.

Co je to kreativita?

Máme různé úrovně tvořivosti. V populaci jsou zastoupeny různou měrou a jsou to hlavně tyto schopnosti:

1. Podívat se na problém jinýma očima než je obvyklé, jinak než to dělají všichni ostatní

2. Ze známých faktů vyvodit úplně nové závěry

3. Vymyslet úplně nové – převratné teorie a zákonitosti, přístupy a řešení

Aby mohlo dojít k převratným nápadům a zdařilým inovacím, musí dobře spolupracovat obě mozkové hemisféry.

Dominantní zaměření jednotlivých hemisfér:

LEVÁ HEMISFÉRA

PRAVÁ HEMISFÉRA

logická, analytická

analogická, syntetická

verbální

neverbální, vizuálně prostorová

číslicová

analogová

racionální

intuitivní, metaforická

intelektuální

smyslová, emoční, intuitivní

konvergentní

divergentní

induktivní

deduktivní

horizontální

vertikální

nespojitá, postupná

souvislá, souběžná

konkrétní

abstraktní

realistická

fantazijní, tvůrčí

usměrněná

volná

diferenciální

existenciální

historická

nadčasová

explicitní

implicitní, nevyslovená

objektivní

subjektivní

Školství, firmy, organizace a celá tzv. vyspělá společnost upřednostňují levou hemisféru. Je to škoda, protože kreativní mozek je celý mozek. Pouhou logikou je možné zvládat jen primitivní inovace – vylepšování parametrů stávajících konceptů. Na nové koncepty je zapotřebí náročná konceptuální tvořivost, tedy spolupráci celého mozku.

Je inovace a tvořivost totéž?

V podnicích si také pletou rozdíl mezi kreativitou a inovací. Jaký je?

KREATIVITA

INOVACE

Kreativita je mentální proces, který spojuje dosud nespojené koncepty, nápady a zkušenosti v nové koncepce a nápady.

Kreativita vzniká jen individuálním myšlení jedince.

Inovace je tvoření nových hodnot. Je to proces, který transformuje nové nápady do nových hodnot.

Přetvoření nápadu do nové hodnoty vyžaduje odbornost v řadě disciplín, proto je zapotřebí souhry více spolupracovníků.

Kreativita sama o sobě nezaručuje inovace. Mnoho nových nápadů není nikdy transformováno do nových výrobků, služeb a hodnot.

Nejlepší zkušenosti, které podněcují kreativitu, mají co dělat s učením lidí, jak si všímat, využívat, kombinovat a integrovat různé stimuly a podněty.

Nemůžete inovovat bez kreativity. Znalost bez nových nápadů neprodukuje nové hodnoty. Inovace, to je proces, který kombinuje nové nápady (kreativitu) a znalosti do nových hodnot.

Nejlepší zkušenosti, které podporují inovace, mají co do činění s výukou lidí, jak uchopit nový nápad a přeměnit jej v novou hodnotu pro zákazníka.

Roční kurzy

Kde se mohou manažeři naučit strategii, která by jim pomohla zvládat své podniky v turbulentní době, v chaosu, kdy nečekaná či závažná událost stíhá jinou událost, kam se podíváme? Kde mohou najít novou tržní niku, nápady na strategický marketing? Kde mohou marketéři najít dobré nápady na neotřelý marketing? Kde se mohou vývojáři a konstruktéři naučit kreativitě a získat nápady? Kde se mohou personalisté naučit novým metodám HR?

V nějakém ročním kurzu kreativity. Dobrý kurz je koncipován tak, aby se rozvinuly všechny tři složky tvořivosti: postoje, vlastní schopnost mozku plodit originální nápady a znalost metod a technik. Protože jde o metodu action learning, každý kurzista si do kurzu donese nějaký projekt – podnikový problém, který s lektory a ostatními „spolužáky“ řeší a vyřeší. Jak někteří ředitelé uvedli, návratnost investice do kurzu je dvojí. Okamžitá v přínosech vyřešeného náročného projektu, dlouhodobá v nápadech na inovace (přidaná hodnota) a na organizační změny v podniku (produktivita). Kromě tréninku mozků a znalosti metod kreativního řešení problémů se účastníci setkávají s vynikajícími odborníky z vědy, kultury, umění, společenských věd, kteří mají co říct, a nechávají se inspirovat jejich postoji ke kreativitě a životním příběhem.

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace