Nenechte si dlužníky přerůst přes hlavu

Vytisknout

Ing. Bc. Jiří Jemelka, výkonný ředitel J.I.P. pro firmy s.r.o.

Drtivá většina tuzemských firem za svůj produkt či poskytnutí služby někdy nedostala včas a řádně zaplaceno. V nejhorších případech neúnosný objem dlužných částek byť jen od jednoho odběratele zcela paralyzuje chod celé firmy, dojde k úbytku cash-flow, platové neschopnosti a nezřídka i ke krachu. Potýkají se s tím firmy napříč nejrůznějšími obory, ale zejména firmy v oboru stavebním. Vysoký počet dlužníků ovšem nemusí indikovat jen a pouze nesolventní zákazníky, ale velice často i chyby samotné firmy.

Zcela eliminovat tento nešvar nelze, nicméně objem nezaplacených faktur by neměl přesáhnout únosnou mez. Právě pro tento účel si podniky stanovují u jednotlivých odběratelů tzv. dodavatelský limit zohledňující kreditní riziko. Limity se pohybují od těch nejkonzervativnějších, tj. cca. 2 % z celkových ročních tržeb odběratele, až po nadstandardní limity, které se pohybují u jednoho dodavatele v řádu do 10 % z celkových ročních tržeb odběratele.

Jak na dlužníky?

S dlužníky lze pracovat několika způsoby – od těch nejjednodušších metod, jakými jsou platba předem či dodání zboží na dobírku, přes sofistikovanější, jako jsou bankovní záruky a garance, směnky či úvěrové pojištění – ochranu před rizikem nezaplacení pohledávek ze strany odběratelů, až po ty nejdrsnější způsoby, kterými jsou nejrůznější vymahačské subjekty a nástroje. Samozřejmě, vždy lze zvolit také soudní cestu, nicméně ta je v Česku hodně zdlouhavá (v řádu i několika let) a nejeden odběratel „natvrdo“ řekne, že je výhodnější mít nezaplacené peníze u dodavatele (byť se soudními výlohami), než si půjčovat peníze z banky. Existují i „exotické“ metody, jako najmout si brigádně člověka, který stojí každý den před firmou neplatiče a všem kolemjdoucím a příchozím sděluje fakt, že tato firma neplatí svým dodavatelům.

Firmy by si nicméně neměly osvojit jen techniky, jak dlužnou částku získat na svůj účet, ale v prvé řadě, jak počet dlužníků již od počátku podnikání eliminovat. Nejběžnějším způsobem je ověření si platební schopnosti (např. přes lustrator.cz) či zjištění si finančních výsledků potenciálního odběratele (např. přes. Justice.cz – sbírka listin). Žádná firma pak neexistuje ve vzduchoprázdnu, proto často postačí si také udělat obrázek na základě dobré či špatné pověsti daného podniku (internet, kontakt na společného dodavatele apod.).

I zde funguje jistý princip reciprocity – evidentní je to např. v již zmiňovaném stavebním oboru. Pokud velké stavební firmy neplatí svým subdodavatelům, ty pak logicky nemohou platit dál svým dodavatelům apod. Mimochodem, praxí neplatit či neplatit včas (a z toho vznikající druhotná platební neschopnost) je Česká republika pověstná. Jak se tomuto nešvaru bránit nejde jednoznačně určit. Faktem zůstává být obezřetný na to, „s kým“ do byznysu jdu. A možná až příliš jednoduchá rada zní: nejít do každého obchodu za každou cenu. Protože to, co se na první pohled může zdát jako zajímavý byznys, se může ve finále proměnit v noční můru.

Zásadní je prevence

Naprostým základem tedy je – zejména u menších a středních firem – mít vždy přehled o dlužných částkách, postupovat systematicky a důsledně při práci s pohledávkami a to na denní, max. týdenní bázi, tak jako postupovala nejmenovaná společnost, která měla velké komplikace s cash-flow. Po zběžném finančním auditu jsme zjistili, že v této společnosti chybí nastavené finanční řízení vč. týdenních a měsíčních finančních reportingů obsahujících statické údaje i ukazatele v trendu (ukazatele ekonomické aktivity, ukazatele ekonomických výsledků). Zcela chyběl týdenní cash-flow platební kalendář (příjmů, výdajů).

V dané společnosti se naprosto nepochopitelně nikdo intenzivně nevěnoval práci s pohledávkami, „nebombardovali“ pravidelně dlužníky telefonáty a aktivní snahou domluvit se na platbách (vč. postupného splácení na základě platebního kalendáře). Zavedli jsme proto týdenní a měsíční finanční reporting, týdenní aktualizaci měsíčního výhledu cash-flow platebního kalendáře, týdenní kontrolu stavu pohledávek, jejíž výsledky jsme zformovali do konkrétních úkolů pro obchodníky i účetní, kteří měli za úkol komunikovat s dlužníky. Nezbytné také bylo u problematických zakázek zvážit zavedení pojištění pohledávek přes společnosti, jako je KUPEG apod. Práce s dluhy u odběratelů je především prací preventivní v oblasti řízení financí a konání správných obchodních rozhodnutí. Nevyhnete se riziku nesplácení dlužných částek, ale rozhodně tak riziko minimalizujete na přijatelnou úroveň.

Autor článku

Obsah byl připraven ve spolupráci

Zaujal Vás tento článek? Objednejte si služby tohoto dodavatele na EduCity.cz a jako členové Klubu EduCity můžete získat něco navíc.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace