Firmám se daří více než jejich zaměstnancům

Lukáš Kučera, ČSÚ

Zisky nefinančních podniků stouply v roce 2014 o 13,3 %, tedy více než v letech konjunktury. Se svými zaměstnanci se o ně firmy ale moc dělit nechtěly. Počty zaměstnanců v nefinančních podnicích narostly jen o 1,1 %, jejich mzdy se zvýšily o 2,1 %.

Rok 2013 byl pro českou ekonomiku druhým rokem recese v řadě. Přesto byly v jeho průběhu patrné pozitivní impulsy pro to, aby se firmám jako celku v následujícím  roce dařilo.

Na počátku roku, v 1. čtvrtletí 2013, se změnil postoj fiskálních autorit, co se týče snahy rychle zkonsolidovat veřejné finance. Ve veřejném sektoru polevily tendence omezovat výdaje a objem spotřeby vládních institucí začal po více než dvou letech meziročně opět růst (vše bez sezónního očištění). Jedna z hlavních příčin toho, že se česká ekonomika na dlouhou dobu propadla do recese, se přeměnila ve zdroj růstu.

V polovině roku 2013 se zlepšil hospodářský vývoj v zemích platících eurem. Z toho česká ekonomika, která je na vývoji v eurozóně značně závislá, začala těžit. Tuzemské výrobní podniky zprvu evidovaly jen nárůst hodnoty zakázek, ten se ale velmi brzy překlopil i do objemu produkce a ve 3. čtvrtletí 2013 do významnějšího růstu objemu vývozu. Druhý zásadní předpoklad pro oživení firemního sektoru tak „byl na světě“.

Třetí pozitivní impuls pro to, aby se firmám jako celku v roce 2014 dařilo, přišel v listopadu 2013. Česká národní banka ve snaze zastavit dlouhodobý dezinflační vývoj a odvrátit hrozbu deflace přistoupila k devizovým intervencím. S jejich pomocí oslabila koruna. Efekt slabší Kč se z finančního trhu rychle přenesl do reálné ekonomiky a projevil se v souběžném nárůstu vývozních a dovozních cen. Přestože vyšší ceny v zahraničním obchodě působily na jednotlivé struktury značně diferencovaně, na firmy jako celek dopadly pozitivně. Důvodem je, že firemnímu sektoru v České republice dominují podniky, které se orientují na vývoz.

Tržby zpracovatelského průmyslu a produkce stavebnictví, 2001–2014 (meziroční změna v %, nominálně)

Tržby zpracovatelského průmyslu a produkce stavebnictví, 2001–2014 (meziroční změna v %, nominálně)

Zdroj: ČSÚ

Úspěšný zpracovatelský průmysl

Z jednotlivých odvětví se v roce 2014 dařilo zejména zpracovatelskému průmyslu. Potvrzuje to vývoj tržeb v nominálním vyjádření.

Za celý rok 2014 si zpracovatelské podniky připsaly nárůst tržeb o 10,6 %, což byl, pokud přírůstek srovnáme s rokem 2013 (+1,5 %), o poznání lepší výsledek. Co bylo jeho příčinou? Napovědět nám může dynamika růstu tržeb – trochu paradoxně – již v průběhu roku 2013. Zatímco v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku tržby zpracovatelů meziročně klesaly a ve 3. čtvrtletí 2013, kdy se zlepšila poptávka v eurozóně a částečně i v tuzemsku, jejich tržby vzrostly jen o 5,5 %, ve 4. čtvrtletí vzrostly už o 7,3 % a v 1. čtvrtletí 2014 dokonce o 13,3 %. V tržbách zpracovatelského průmyslu se projevila nízká srovnávací základna, ale také efekt slabší koruny, který zpracovatelům zvyšoval příjmy z vývozu.

Maloobchod, služby a stavebnictví nezůstaly pozadu

Ve 3. čtvrtletí 2013 se začaly mírně zvyšovat nominální tržby maloobchodních prodejců (bez motoristického segmentu) a čtvrtletí na to i tržby poskytovatelů ostatních služeb. Jejich meziroční nárůst ale nepřesáhl 1 %. Teprve až pokračující oživení ekonomiky v roce 2014 se projevilo v maloobchodu a službách výraznějším nárůstem tržeb. Zatímco maloobchodní prodejci těžili z nadále rostoucí spotřeby domácností, poskytovatelé služeb ve větší míře z vyšší aktivity zpracovatelského průmyslu. Vzrostla poptávka po logistice, tj. dopravě a skladování, ale i po službách souvisejících se zajištěním agenturních pracovníků. V úhrnu se za celý rok 2014 tržby v maloobchodu zvýšily o 3,3 %, ve službách o 1,3 % (v předchozím roce klesly o 0,5 % a 1,0 %).

Rok 2014 přinesl změnu i stavebním firmám, které se dlouhodobě potýkaly se slabou poptávkou po stavebních činnostech, a to jak ze strany soukromých investorů, tak ze strany veřejných zadavatelů. Výrobní firmy začaly v návaznosti na rostoucí zakázky intenzivněji rozšiřovat své produkční kapacity. Domácnosti zase v prostředí nízkých úrokových sazeb z úvěrů na bydlení více investovaly do bytů a domů. Velké inženýrské stavby, jejichž výstavba byla utlumena v souvislosti s restriktivními opatřeními ve veřejném sektoru, byly za přispění intenzivnějšího čerpání peněz z Evropské unie opět obnoveny. Stavební produkce začala růst, v úhrnu za celý rok 2014 se zvýšila o 4,9 % nominálně.

Personální politika firem zůstala opatrná…

Logicky vyvstávají otázky, zda na rostoucím odbytu firem v roce 2014 participovali i zaměstnanci, tedy zda firmy rozšiřovaly počty svých zaměstnanců a do jaké míry jim navyšovaly mzdy. Odpovědi lze nalézt ve výsledcích podnikových statistik, které zachycují vývoj těchto ukazatelů v sektoru nefinančních podniků.

Co se týče počtu zaměstnanců, v roce 2014 jich nefinanční podniky evidovaly v průměru o 1,1 % více než v roce předchozím, a to jak ve fyzických osobách, tak při zohlednění délky pracovního úvazku (na přepočtené zaměstnance). Jejich mírný nárůst ukazuje, že nefinanční podniky přistupovaly k nabírání nových zaměstnanců s rozvahou, neboť se zřejmě obávaly, že pro ně nebudou mít dlouhodobější uplatnění. Údaje z národních účtů dokreslují, že nárůst odbytu řešily firmy prodlužováním skutečně odpracované doby stávajících zaměstnanců, tj. „přesčasy“.

Ani vývoj mezd v roce 2014 nebyl příliš přesvědčivý. Průměrná měsíční mzda zaměstnanců pracujících v sektoru nefinančních podniků dosáhla 25 403 Kč, při zohlednění délky úvazku (na přepočtené zaměstnance) pak mírně vyšších   26 083 Kč. V meziročním srovnání mzdy zaměstnanců posílily shodně o 2,1 %. Že si tito zaměstnanci polepšili poprvé po dvou letech i reálně, bylo dáno velmi nízkou mírou inflace.

Tržby v maloobchodu a službách, 2001–2014*) (meziroční změna v %, nominálně)

Tržby v maloobchodu a službách, 2001–2014*) (meziroční změna v %, nominálně)

Zdroj: ČSÚ

… a zvyšovala jejich zisky

Rostoucí odbyt firem společně s opatrnou personální politikou, která se promítla jen ve střídmém nárůstu celkového objemu vyplacených mezd, měl doslova blahodárný vliv na jejich zisky. Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků, který těmto ziskům odpovídá, byl v každém jednotlivém čtvrtletí roku 2014 výrazně vyšší než ve stejném období roku předchozího. Zatímco v 1. čtvrtletí 2014 se hrubý provozní přebytek nefinančních podniků zvýšil o 12,4 % meziročně a ve 2. čtvrtletí 2014 o 12,1 %, ve 3. čtvrtletí 2014 to bylo dokonce o 16,2 %. Poslední tři měsíce roku uzavřely nefinanční podniky s přírůstkem dosahujícím 12,5 %.

V úhrnu za celý rok 2014 hrubý provozní přebytek nefinančních podniků posílil o výjimečných 13,3 %. O takovou proporci, jako právě v tomto roce, zisky nefinančních podniků ještě nenarostly (na dostupné časové řadě), a to ani v jednotlivých letech konjunktury české ekonomiky, tj. v období 2004–2008. Tuzemským podnikům, alespoň těm nefinančním, se jako celku skutečně dařilo.

Údaje za celý rok 2014 v zásadě potvrdily vývoj, který byl patrný již za samotná první tři čtvrtletí. Tyto informace jsou v analýze K růstu zisků firem přispívá i jejich opatrná personální politika, kterou najdete ZDE.

Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků, 2001–2014 (meziroční změna v %, nominálně)

Hrubý provozní přebytek nefinančních podniků, 2001–2014 (meziroční změna v %, nominálně)

 Zdroj: ČSÚ

Autor článku

Zdroj: Český statistický úřad - Ústřední orgán státní správy České republiky. Zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely.

Komentáře k článku

Tento článek zatím nikdo neokomentoval. Přidejte komentář jako první.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace